Teorie vitality
Než se začneme vzdělávat aneb proč a čemu se vlastně učit
Než se začneme vzdělávat aneb proč a čemu se vlastně učit PDF Tisk Email
  

Učení za školou

 

   V souvislosti s nově vydanou knihou Vzdělávání dospělých cítím povinnost upozornit na jeden aspekt vzdělávání, který dnes zásadně rozhoduje o úspěchu či neúspěchu vzdělávacích programů. Souvisí s moderní tendencí upřednostňovat způsob před smyslem, formu před obsahem. V knihách i na speciálních tréninkových kursech se dnes snadno dozvíte, jak byste (se) měli učit. Málo pozornosti už bývá věnováno tomu, čemu (se) učit. Přitom učit se sice efektivně, ale něčemu, co není užitečné, je pouhým zmarňováním lidské energie.

   Abychom takovému zmarnění předešli, měli bychom si před vytvořením každého vzdělávacího programu položit několik velmi jednoduchých otázek, které nám pomohou zjistit, zda je vzdělávání skutečně rozumnou odpovědí na zjištěný stav, co by mělo být jeho obsahem, v jakém rozsahu a jaké míře pochopení by měli být účastníci vzdělávání s tématy seznámeni a konečně, jakou formu vzdělávání zvolit v závislosti na odpovědích na tři předcházející otázky.

    Při posuzování toho, zda zvolit v konkrétní situaci vzdělávání nebo nějaký jiný postup, nám může pomoci trojice úvah, o které jsem si zvykl mluvit jako o „diagnostické triádě“. Jde o zjišťování, zda člověk, jemuž se nedaří dosahovat požadovaného výkonu, tento výkon podat neumí, nechce nebo nemůže. Odpověďi na tuto trojici otázek vedou přímo k určení způsobu nápravy.

    Pokud totiž zjistíme, že zmíněný člověk podávat výkon nemůže, vedou naše úvahy vcelku logicky mimo vzdělávání. Zasahujeme v okolí člověka. Pokud nemůže proto, že pro výkon nemá vytvořené podmínky, musíme působit na lidi, kteří jsou za vytvoření těchto podmínek odpovědní – nejčastěji na jeho nadřízené manažery. Pokud nemůže proto, že výkon je v rozporu s jeho nezměnitelnými osobními vlastnostmi (a jsme tedy v situaci analogické té, v níž bychom od trpaslíka čekali vynikající výkony v basketbalu), zasahujeme u lidí, kteří jej pro práci vybrali nebo jej prací pověřili.

    Zjistíme-li, že náš člověk podávat výkon nechce, ani tady nebude zřejmě dominantním řešením jeho vzdělávání. Musíme se zeptat proč nechce. Může se stát, že úkol je nepřijatelně definován, nedostatečně vysvětlen nebo se zdá být i po vysvětlení nezajímavý. Pak místo potřeby vzdělávání vzniká spíše prostor pro definici úkolu, jeho srozumitelné zadání nebo motivaci k výkonu.

    Ale i v případě, že uvedený člověk výkon podat neumí, máme dvě možnosti, jak situaci řešit. Můžeme vzděláváním zvýšit schopnosti člověka na úroveň nezbytnou pro požadovaný výkon, nebo, uznáme-li, že takový proces by byl příliš náročný či nákladný, máme – alespoň teoreticky – také možnost změnit požadavky a chtít po člověku jen takový výkon, jehož je aktuálně schopen.

    Je tedy zřejmé, že vzdělávání jako kultivování lidských schopností (tedy znalostí, dovedností a návyků) má celkem zajímavé – a zpravidla i levnější – varianty typu působení na nadřízené, dobrého zadávání a hodnocení úkolů a motivace a stimulace lidí. V tuto chvíli máme tedy odpověď na otázku, zda (se) vůbec vzdělávat nebo zda využít některé z alternativ ke vzdělávání.

    Na další velkou otázku – čemu (se) učit – odpovídá teorie vitality, když sleduje stopu od zjištěných problémů přes jejich příčiny k lokalizaci těchto přičin v systému firmy, nalezení lidí, odpovědných za vznik těchto příčin, a určení těch jejich způsobilostí, jež problémy způsobují, až k definici změny, která má nastat, a vzdělávacího programu, který má změnu způsobit.

    U vzdělávání je vždy důležité pochopit nejen to, co účastníkům programu nabídnout, ale i v jaké míře. V zásadě tu máme tři stupně vzdělávání, odrážející požadavky na zvládnutí určených témat. První z nich odpovídá úrovni „řešíme“. Jde o zvládnutí určitého problému, jeho odstranění, přičemž se neočekává, že problém podobného typu vznikne i v budoucnosti. V takovém případě je vhodným typem vzdělávání prosté předání informací, například formou školení či konzultací. Jejich obsahem je poskytnutí návodu.

    Druhou hladinou je „učíme se řešit“. Sem se musíme dostat, pokud očekáváme, že problémová situace se bude opakovat, že podobné nebo stejné potíže vzniknou znovu. Zde budeme muset sáhnout po hlubším pochopení návodu, umožňujícím jeho modifikaci při řešení podobných problémů. Naše vzdělávací aktivity se pravděpodobně posunou k formám typu tréninku či koučování.

    Třetím stupněm je zcela logicky úroveň „učíme se učit se“. Ta přichází k úvahu, pokud se těžko odhaduje povaha budoucích problémů. Jde tedy spíše o to, osvojit si obecné návyky pro řešení libovolných problematických situací, jež mohou v budoucnosti nastat. Forma vzdělávání se dále mění – posunuje se ke skutečné tvůrčí práci, umožňující pochopit podstatu fungování systémů, zvláštnosti mezilidských vztahů a další témata podobného stupně zobecnění. Lektor již nemůže být pouhým zdrojem pravd, ani našeptávačem, postrkujícím lidi k předem známému poznání. Stává se partnerem vzdělávaného člověka a skutečným facilitátorem jeho osobního rozvoje.

    Teprve po prozkoumání výše uvedených otázek a zjištění, že vedou k potřebě vzdělávacího programu, má smysl se ptát, jak má tento program vypadat, z jakých stavebních kamenů a jakým způsobem jej sestavit. Přiložený obrázek naznačuje, jaké základní formy vzdělávání máme k dispozici, a jaké mají mezi sebou vzájemné vztahy. Více informací o celé tématice učení a vzdělávání najdete v uvedené knize.

  

                                                                     myšlenky

     NASLOUCHÁNÍ                                            teorie                                           PŘEMÝŠLENÍ

                                                                                                        

                                                                                                                                 

                    PREZENTACE                                                                        UČENÍ          

                                                                                                         Z VLASTNÍHO     

                                                                                                            VÝKONU         

                                                                                                                                 

                                     REFLEXNÍ                                                                               

                                     TECHNIKY                                                                              

                                                                                     KOUČOVÁNÍ                           

                                                                                                                                  

                                                                                                                                  

                                                      DISKUSE                                                               

                                                                                                                                  

přejímání                                                                                             tvorba 

                                                                                                                                  

                                                                                  ŘEŠENÍ                                      

                                                                                REÁLNÝCH                                   

                                                                                  SITUACÍ                                    

                                         KONZULTACE                                                                      

                                                                                              PODPůRNÉ                     

                                                                                               TECHNIKY                     

                                                                                                                                  

                        UČENÍ                                                                             ŘEŠENÍ          

                    Z VÝKONU                                                                       MODELOVÝCH    

                      UČITELE                                                                            SITUACÍ        

                                                                                                                                  

                                                                                               ▪   ▪     

      NAPODOBOVÁNÍ                                         praxe                                       EXPERIMENTOVÁNÍ

                                                                         činy

 

 

 
Parça kontör | Parça Tl - Parça Tl Yükleme - Sanal TL - Parça TL Sistemi - Ucuz Parça Tl - Kontor Paylaş - Türkcell Parça Kontör , Avea Parça Kontör, Vodafone Parça Kontör, Cep Parça Kontör, Parca kontor, parça kontür, parça kontur, tam kontör, parça ve tam kontör, ucuz parça kontör, hızlı parça kontör